Kontakty
Bc. Věra Škaloudová
odborný referent pro řízení projektů v obl. ŽP, EVVO
tel.: 257 280 848, 725 765 888
skaloudova@kr-s.cz
Mgr. Ing. Jaroslava Danihelková
odborný referent pro řízení projektů v obl. ŽP, EVVO
tel.: 257 280 117, 702 147 605
danihelkova@kr-s.cz
Co je to EVVO?
Možná si kladete otázku, co si přesně představit pod pojmem Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta.
Environmentální vzdělávání umožňuje lidem předvídat, rozeznávat a řešit problémy, které ohrožují život na naší planetě.
UNESCO
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta se provádějí tak, aby vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného života, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality prostředí, jeho jednotlivých složek a úctě k životu ve všech jeho formách.
zákon č. 17/1992Sb., o životním prostředí, § 16
Environmentální výchova je chápána jako výchova směřující k souladu člověka s životním prostředím. Lze se také setkat s pojmem výchova k trvale udržitelnému rozvoji, což může být chápáno, ale nemusí, jako synonymum pro environmentální výchovu. Nelze ji ztotožňovat s výchovou ekologickou, jejímž cílem je naučit se chápat vztahy v ekosystému. Ekologie není věda o ochraně životního prostředí, jak je často mylně zmiňována. Ekologie je věda o vztazích mezi organismy a prostředím a organismy navzájem.
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta je systém, který vede k osvojení znalostí, dovedností a návyků, utváření hodnotové hierarchie a životního stylu potřebných k ochraně životního prostředí ve smyslu směřování k udržitelnému rozvoji v místním i globálním měřítku. Klade důraz na přímý kontakt s přírodou a praxí, komplexnost chápání problémů, využívání nejnovějších poznatků k jejich řešení a místní specifika.
Co enviromentální výchovou sledujeme? Cílem environmentální výchovy v České republice je rozvoj kompetencí (znalostí, dovedností a postojů) potřebných pro environmentálně odpovědné jednání, které je v dané situaci a daných možnostech co nejpříznivější pro současný i budoucí stav životního prostředí.
Listina základních práv a svobod stanovuje právo na příznivé životní prostředí (článek 35). Jak ale můžeme příznivě životní prostředí zajistit? Dlouhodobě se osvědčují tři cesty, respektive jejich kombinace.
- První cestou je restrikce: Zakážeme některé činnosti poškozující životní prostředí a za porušení zákona potrestáme.
- Druhou cestou je pobídka: Nabídneme přitažlivé výhody pro ty, kdo životní prostředí chrání, a za takové činnosti je odměníme.
- Třetí cestou je výchova: Vzděláváme lidi tak, aby se pro šetrné chování vůči životnímu prostředí mohli rozhodnout dobrovolně sami. Vzdělávání je jediná cesta, která nesází na vnější motivaci, metodu cukru a biče, ale na motivaci vnitřní. Vzdělávání nám pomáhá vytvářet kulturu přátelskou k přírodě, společnost, která vidí hodnotu a užitek v čistém a zdravém životním prostředí naší země a naší planety i bez odměn a trestů.
Cíle enviromentální výchovy jsou jasné, ale k jejich dosažení vede dlouhá a nikdy nekončící cesta. Na tuto pouť se vydává mnoho organizací, odborníků i dobrovolníků s obdivuhodným odhodláním a znalostmi.
Formy uskutečňování environmentální výchovy v Česku
7 tváří environmentální výchovy:
- Ekologické výukové programy
- Pobytové programy
- Dlouhodobé vzdělávací programy
- Vzdělávání učitelů
- Volnočasové programy
- Akce pro veřejnost
- Ekologické poradenství
1. Ekologické výukové programy
Ekologické výukové programy (EVP) jsou výchovně-vzdělávací lekce připravené pro třídy dětí mateřských škol, žáky základních a středních škol. Probíhají jako součást školní výuky pod vedením odborných lektorů a obohacují vzdělávání o ekologický a environmentální rozměr.
Společným cílem programů je důraz na ekologické myšlení a jednání a na spoluzodpovědnost člověka za stav životního prostředí. Děje se tak prostřednictvím interaktivních, tvořivých a kooperativních metod učení, které jsou voleny s ohledem na věk dětí a jejich zkušenosti. Důležitými principy při tvorbě programů tak jsou návaznost na rámcové vzdělávací programy, odborná správnost, respektování vývojových potřeb dětí, názornost, hravost, spolupráce. Programy trvají nejméně dvě vyučovací hodiny, na mateřských školách nejméně šedesát minut.
EVP se zabývají poznáváním přírody, ekologií v odborném slova smyslu, environmentálními tématy a ochranou životního prostředí. Probíhají zpravidla v přírodě, ve střediscích ekologické výchovy neboli ekocentrech, v dalších na to zaměřených organizacích, někdy také přímo ve školách.
Podrobné informace o krajských střediscích ekologické výchovy (KSEV), která poskytují ekologické výukové programy, naleznete v sekci Krajská střediska ekologické výchovy.
2. Pobytové programy
Pobytové programy jsou zpravidla pětidenní akce zaměřené na posilování vztahu k přírodě a respektování principů udržitelného rozvoje. Účastní se jich především žáci základních a středních škol, ale existují i specifické programy pro učitele, rodiny s dětmi nebo odbornou veřejnost.
Pobytové programy vycházejí z myšlenky, že vícedenní dobře připravený sled vzdělávacích aktivit vedený odbornými lektory ve vhodném prostředí může přinést větší vzdělávací dopady než jednodenní programy nebo běžná školní výuka. Pobyty spojené s nevšedními zážitky a častým kontaktem s přírodou často znamenají pro jejich účastníky významnou životní zkušenost, která formuje jejich vztah k přírodě a ochotu pečovat o naše životní prostředí.
Pobytové programy jsou zaměřené na poznávání našich nejběžnějších biotopů a skupin rostlin či živočichů, na obecnou ekologii, environmentální témata, problematiku odpadů a využívaní energií, rozvojovou pomoc a udržitelný rozvoj, ale i na přírodu neživou, případně kulturní témata.
KSEV, která pobytové programy poskytují, se zároveň podle svých možností snaží ukazovat skromnost a šetrnost k životnímu prostředí i ve svém provozu. Pečlivě a správně třídí odpady, využívají energii získanou pomocí tepelného čerpadla, slunečních kolektorů, využívají dešťovou vodu, chovají domácí zvířata nebo využívají místní biopotraviny při přípravě stravy.
Podrobné informace o KSEV, která poskytují pobytové programy, naleznete v sekci Krajská střediska ekologické výchovy.
3. Dlouhodobé vzdělávací programy
Dlouhodobých vzdělávacích programů environmentální výchovy se účastní děti a žáci v mateřských, základních a středních školách po dobu mnoha měsíců, nebo dokonce let. V těchto programech poznávají přírodu, sledují a vyhodnocují životní prostředí ve svém okolí nebo se zapojují do proměny své vlastní školy a obce tak, aby byla přátelská nejen k těm, kdo se v ní vyskytují, ale i k celému životnímu prostředí.
Programy využívají postupů projektové a zážitkové pedagogiky či místně zakotveného učení. Jsou založeny na praktické zkušenosti, děti jsou v modelových či reálných situacích a řeší modelové či reálné problémy. Při jejich zvládání rozvíjejí jak odborné znalosti související s životním prostředím, tak životní dovednosti, jako například plánovat si svoji práci, spolupracovat, vést druhé, vyjednávat či prezentovat své výsledky.
Do některého z dlouhodobých vzdělávacích programů se může zapojit každá škola v České republice. Po přihlášení škola obvykle získává celou řadu služeb spojených s programem: semináře pro učitele, rozsáhlé metodické materiály, pracovní listy pro děti, průběžný poradenský a konzultační servis. Některé programy může učitel realizovat se svou třídou, jiné jsou učebny pro celou školu.
Dlouhodobé vzdělávací programy většinou vycházejí z osvědčených zahraničních programů, které probíhají v mnoha zemích. Umožňují tak i důležitou mezinárodní spolupráci a výměnu zkušeností mezi učiteli a žáky z různých koutů světa.
Podrobné informace o KSEV, která poskytují dlouhodobé vzdělávací programy, naleznete v sekci Krajská střediska ekologické výchovy.
4. Vzdělávání učitelů
Škola je místem, kde můžeme budoucí generaci vzdělávat plošně, s dopadem na každého žáka. V současnosti je environmentální výchova jedním z průřezových témat základního vzdělávání. Každá základní škola v České republice musí environmentální výchovu zařadit do svého vzdělávacího programu.
Aby byla environmentální výchova ve školách účinná, opírala se o odborné poznatky a zohledňovala současné trendy, potřebují učitelé velké množství podpory. Tuto podporu jim přinášejí nejenom výše představené programy environmentální výchovy pro žáky, ale také různé formy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
Vzdělávání pedagogických pracovníků se zaměřuje na metodickou pomoc učitelům s plánováním, realizací a vyhodnocováním environmentální výchovy ve školách, na zprostředkování praktických návodů a didaktických postupů do hodin, na odborné znalosti z oblasti ekologie, životního prostředí a ochrany přírody a na výměnu zkušeností mezi pedagogy s realizací environmentální výchovy.
Podrobné informace o KSEV, která poskytují pravidelné vzdělávání učitelů například formou přednášek, workshopů či seminářů, naleznete v sekci Krajská střediska ekologické výchovy.
5. Volnočasové programy
Volnočasové programy představují různé aktivity a akce s přírodní a environmentální tematikou pro děti, probíhající mimo školu v jejich volném čase. Zahrnují jak pravidelné kroužky, kluby a oddíly, tak jednorázové tábory, exkurze či výlety.
Tyto aktivity umožňují dlouhodobě i nárazově rozvíjet zájem dětí o přírodu a poznávání přírody nad rámec školy. Díky tomu může velká část aktivit snadno probíhat přímo v přírodním prostředí.
Kroužky, oddíly, tábory a exkurze s environmentálním zaměřením poskytují mnohá střediska ekologické výchovy či ekocentra nebo specializované domy dětí a mládeže.
Podrobné informace o KSEV, která poskytují volnočasové programy, naleznete v sekci Krajská střediska ekologické výchovy.
6. Akce pro veřejnost
Akce pro veřejnost představují tradiční formu vzdělávání a osvěty pro širší okruh zájemců. Umožňují, aby se s tématy souvisejícími s životním prostředím setkal skutečně každý, bez ohledu na věk a profesní zaměření.
Jedná se o jednodenní akce (přednášky, exkurze, workshopy, besedy, výlety, koncerty, slavnosti), vícedenní akce (výstavy, kampaně) nebo o akce, které se pořádají s určitou pravidelností (přednáškové cykly, dílny, jarmarky, diskuzní večery, odborné semináře). Všechny tyto činnosti jsou zaměřeny hlavně na oblast ochrany přírody, péči o životní prostředí a udržitelný rozvoj.
Velmi často se akce vztahují k významným dnům souvisejícím s životním prostředím – Den bez aut (22.9.), Den stromů (20.10.), Den vody (22.3.). Nejpopulárnější jsou oslavy Dne Země, který připadá na 22. dubna.
Podrobné informace o KSEV, která pořádají akce pro veřejnost, naleznete v sekci Krajská střediska ekologické výchovy.
7. Ekologické poradenství
Cílem poradenství je zpřístupňovat občanům objektivní a všestranné informace o životním prostředí, o ekologických problémech a jejich řešení, o výrobcích a jejich vlivu na životní prostředí.
Ekologické poradny odpovídají na jednotlivé dotazy, pořádají vzdělávací akce, realizují specifické projekty a vydávají publikace. Poskytují veřejnosti, obcím, ale i dalším cílovým skupinám odbornou podporu a díky své působnosti v různých regionech i oblastech jsou schopny pokrýt otázky ochrany životního prostředí v celé republice. Výhoda využití ekoporadenských služeb navíc spočívá v individuálním přístupu, v provázanosti s lokálním prostředím a v posuzování problému v širších souvislostech.
Spektrum témat je velmi široké: od spotřebitelských informací, přes ochranu místní přírody, po řešení složitých a dlouhodobých případů poškozování životního prostředí či zdraví obyvatel. Projekty „městských“ poraden se velmi často zabývají prevencí vzniku odpadů, šetřením vody a energie, spotřebitelským poradenstvím, poradny „venkovského typu“ věnují pozornost podpoře trvale udržitelného využívání krajiny a podpoře ekologického zemědělství.
Podrobné informace o KSEV, která se zabývají ekologickým poradenstvím, naleznete v sekci Krajská střediska ekologické výchovy.