Stanoviska a metodiky k zákonu č. 283/2021 Sb., od 1. 7. 2024

Časté dotazy

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

DOTAZY Z PORADY STAVEBNÍCH ÚŘADŮ ZE DNE 20. 6. 2024
 

§ 6 NSZ – Změna a údržba dokončené stavby

V §6 je uvedeno: Změnou dokončené stavby se v tomto zákoně rozumí také změna v užívání stavby spočívající ve změně v b) provozním zařízení stavby - co si máme pod provozním zařízením představit ? může to být např. umístění technologie do skladovací haly?

Jedná se o právně neurčitý pojem. Představa tazatele správná. Např. z rozsudku 10As 34/2022-110 „Automatická linka alkalického zinkování a černění a zneškodňovací stanice odpadních vod“ = změna v provozním zařízení.

Z rozsudku:

Krajský soud ve věci 30 A 116/2017 v prvé řadě dovodil, že „instalace provozní linky tohoto druhu v budově, kde se dlouhodobě žádná linka nenacházela, nepochybně představovala změnu v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení (…) a změnu v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, která je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu“ (s. 18 citovaného rozsudku). Krajský soud tedy instalaci výrobní linky podřadil pod pojem změna v užívání podle § 126 odst. 2 stavebního zákona – na který též dále výslovně odkázal. Zadruhé krajský soud uvedl, že „stavební úpravy pro takovouto změnu v užívání stavby, kterými se zasáhlo do nosných konstrukcí, bylo možné povolit toliko po projednání ve stavebním řízení a vydat na ně stavební povolení“

Nejvyšší správní soud znovu připomíná argumentaci krajského soudu. Ten několikrát odkázal na rozsudek čj. 30 A 116/2017-348 a z něj jen stručně dovodil, že „automatická linka alkalického zinkování a černění není technologií, nýbrž stavbou dle § 2 odst. 3 stavebního zákona, jejíž umístění vyžaduje stavební úpravy do nosných konstrukcí stavby, proto pro ni bylo nutné vydat stavební povolení [§ 104 odst. 1 písm. k) stavebního zákona a contrario]“

Zadruhé, i když jsou definice stavby podle § 2 odst. 3, potažmo stavebních úprav podle § 2 odst. 5, stavebního zákona vágní, ne každé technické či provozní zařízení, které se instaluje do uzavřeného prostoru, musí být nutně stavbou či stavební úpravou. Pokud by tomu tak bylo, každá (i sebelepší, prostorná a konstrukčně nedotčená) výrobní hala by při vnitřní reorganizaci vyžadovala stavební povolení (a naopak, skrze odstranění stavby by bylo v podstatě možné nařídit vystěhování), nemluvě o tom, co by to znamenalo pro jiné (např. obytné) prostory. Mnohdy však stavebník „jen“ stavebně upraví již existující stavbu a následná instalace zařízení je pak samostatným krokem, během kterého, s nadsázkou, zařízení jen přišroubuje a zapne do zásuvky. K odlišení „pouhého“ provozního či technického zařízení od stavby je proto především pro účely nařízení odstranění stavby přistupovat pečlivě, s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti, a ideálně s posouzením projektové dokumentace, je-li k dispozici. Poté může ať už stavební úřad či soud dojít k závěru, že je zařízení samo o sobě stavbou či že je součástí stavebních úprav (např. na základě toho, že instalace zařízení je dodávána samostatně, stojí mimo projektovou dokumentaci). To samozřejmě neznamená, že proti instalaci technologie, která nemá v již existující stavbě co dělat (např. proto, že již instalace posouvá využití stavby daleko za to, co povoluje územní plán), není obrany.

 

§ 14 NSZ – základní pojmy stavebního řádu

b) projektantem fyzická osoba oprávněná podle autorizačního zákona ke zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentace, c) hlavním projektantem projektant pověřený koordinací při zpracování dokumentace - musí mít autorizační razítko?

Hlavní projektant je stále projektant ve smyslu § 14 písm. b) NSZ (podmnožina), z toho důvodu musí být oprávněn dle autorizačního zákona.

 

§ 34a NSZ – obecní stavební úřad

Povolení dělení pozemků pro dopravní nebo technickou infrastrukturu vydává pověřený obecní stavební úřad, nebo ORP?

Podle § 4 odst. NSZ se záměrem rozumí i dělení nebo scelování pozemků (tzv. nestavební záměr). § 34a odst. 2 NSZ pak hovoří o vybraných záměrech, které spadají do působnosti ORP. Pod tyto vybrané záměry je nutné podřadit i dělení nebo scelování pozemků.

 

§ 37 NSZ – společná ustanovení k působnosti ve věcech stavebního řádu

V souvislosti s účinností nového stavebního zákona mám dotaz z hlediska činnosti SÚ na „dvojkové obci“, a to které činnosti ji zůstávají a které přecházejí. Zatím se hovoří pouze o přechodu některých povolovacích řízení na „trojkové obce“. Je možné dnes už rozdělit „zrno od plev“?

Pokud se týče určování příslušnosti k povolení stavebního záměru v případě obecních stavebních úřadů, jedná se o tzv. příslušnost zbytkovou. Tzn. stavební zákon uvádí konkrétní výčty staveb, které povolují Ministerstva (tzv. jiné SÚ), Dopravní a energetický stavební úřad a Krajský stavební úřad. Výsledná zbytková množina náleží obecním stavebním úřadům, které na základě přítomnosti stavebních objektů uvedených v § 34a odst. 2 NSZ určí, zda je příslušný SÚ na ORP či na obci I. a II. stupně.

Vedeme řízení o položení podzemního vedení veřejné komunikační sítě (CETIN), do konce června nebude ukončeno. Patří tato stavba mezi ty, na které se vztahuje § 34a NSZ (TI, která je součástí DS v elektroenergetice nebo plynárenství ....), tedy že řízení dokončí ORP?

Nepatří, telekomunikační infrastruktura není součástí distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství uvedených v § 34a odst. 2 NSZ (viz § 2 odst. 2 písm. a) bod 1 energ. zák.).

Žadatelé podali dnes (13.6.) žádost o ÚR na umístění vodovodních a kanalizačních řadů. Budeme projednávat a vydávat ÚR my i po 1.7.2024, nebo se bude předávat nově příslušnému SÚ? Stejně tak přišla žádost o ÚR na energetické sítě pro ČEZ s odkazem na zákon 416/2009Sb.

Nebudete. Zde odkazujeme na přechodné ustanovení § 330 odst. 3 NSZ: „Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí stavební úřad, který se stal příslušným k vedení řízení nebo provedení postupu v dané věci podle tohoto zákona.“ Navazující část přechodného ustanovení upravuje specifika řízení vyhrazených staveb, což výše uvedené záměry nejsou. Určení příslušnosti není ani ovlivněno odkazem na liniový zákon, ten již speciální příslušnost k vedení záměrů neobsahuje.

Jsme jedničkový stavební úřad a v tuto chvíli máme podané žádosti: o změnu územního rozhodnutí na Výrobní a skladový areál. Změna se týká přemístění retenční nádrže (vodní dílo), místní komunikace a zvětšení haly a s tím související úprava areálové komunikace. Územní rozhodnutí bude vydáno až po 1.7.2024 –  máme příslušnost k jeho vydání???  o společné povolení na komplex bytových domů s prodloužením vodovodního řadu, plynovod…–  máme příslušnost k jeho vydání??? O změnu územního rozhodnutí  a současně je žádost o stavební povolení  ( společné řízení v souladu s §140 SŘ) – změna se týká velikosti stavby pro obchod  a s tím související změna vodního díla   - máme příslušnost k jeho vydání???

Příslušný k vedení řízení je podle § 330 odst. 3 a § 34a odst. 2 NSZ od 1. 7. 2024 stavební úřad obce s rozšířenou působností.

V rámci změny stavby BD před jejím dokončením je součástí změny i FVE na střeše objektu (výkon nad 50 kWp). Bude z tohoto důvodu vést řízení o změně stavby před jejím dokončením krajský stavební úřad?

V daném případě právní úprava NSZ nebrání aplikaci § 37 odst. 3 NSZ, tedy u souboru staveb určit příslušnost stavebního úřadu k vydání povolení záměru řídí příslušností k povolení záměru podle stavby hlavní souboru staveb.

 

§ 138 NSZ - Výjimky z požadavků na výstavbu a odchylné řešení

Bude možné projednat samostatně výjimku?

Z důvodů zrychlení procesu rozhodování o stavbách je do něho integrováno rozhodování o výjimkách. Proto musí stavebník současně se žádosti o vydání povolení požádat i o výjimku, kterou musí v žádosti o povolení specifikovat a odůvodnit. (důvodová zpráva k NSZ)

 

§ 156 a 157 NSZ Činnosti ve výstavbě – Projektová činnost, projektová dokumentace

Chápu správně, že změna stavby, pokud nedojde k překročení parametrů např. rodinný dům (nástavba, přístavba) budou moc být vypracovány neautorizovanou osobou? Kdo vypracuje požárně bezpečnostní řešení, statiku či jiné části dokumentace? Nástavbou může být i celé jedno patro na stávající RD a to opravdu není nutné zpracovat autorizovanou osobou.? Dokumentaci tedy může přinést se žádostí přímo na stavební úřad a stavební úřad následně bude vše přehrávat do stavebního portálu.

Projektová dokumentace musí být zpracovány projektantem (§ 156). Projektovou dokumentací se rozumí dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací, rámcové povolení, … (§ 157) s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až p) a odstavci 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Stavby pro bydlení (ani ta uvedená v příloze č. 2 odst. 1 písm. a)) nejsou jednoduchou stavbu, jejichž dokumentaci může zpracovat „pouze“ kvalifikovaná osoba, tzn. musí ji vypracovat projektant, který podle § 6 NSZ musí mít autorizaci. Pouze dokumentace zpracované kvalifikovanou osobou lze předložit ve fyzické podobě.

Chápeme to dobře, že pokud se bude jednat o stavební úpravu, přístavbu a nástavbu RD, PD stačí zpracovat kvalifikovanou osobou a nemusí být prováděcí dokumentace (§ 160 odst. 2 písm. a) NSZ)?

Nikoliv, projektová dokumentace musí být zpracována autorizovanou osobou podle § 156 odst. 2 NSZ. Ano prováděcí dokumentace není potřeba.

 

§ 167 NSZ – Vlastník stavby a zařízení

Vlastník stavby a zařízení je povinen:

e) zajistit do 1. ledna 2025 instalaci alespoň 1 dobíjecí stanice, a to pokud je vlastníkem jiné stavby než stavby pro bydlení s více než 20 parkovacími stáními, za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem,

f) pokud je to technicky proveditelné, zajistit do 1. ledna 2025 instalaci systémů automatizace a kontroly budov, za podmínek stanovených jiným právním předpisem 67), pokud je vlastníkem jiné než obytné budovy se systémem

1. vytápění nebo kombinovaným systémem pro vytápění a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW nebo

2. klimatizace nebo kombinovaným systémem klimatizace a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW.

Máme tomu rozumět tak, že od 1.1.2025 když na to narazíme (obdobně jako u pasportu) tak ho vyzveme k nápravě??? Nebo to máme přímo kontrolovat???

Porušení povinnosti vyplývající z citovaného ustanovení je přestupkem podle § 302 odst. 3 NSZ. Cestou k nápravě stavu neodpovídající požadavkům ustanovení bude uložení opatření k nápravě dle § 295 odst. 1 písm. b) bodu 1. NSZ, tj. Je-li to nezbytné k ochraně zákonem chráněného veřejného zájmu, stavební úřad může i bez provedené kontroly nařídit opatření k nápravě, které spočívá v povinnosti provést nezbytné úpravy stavby, zejména při výskytu hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních nebo jiných závad, včetně nesplnění požadavků na přístupnost.

 

§ 172 NSZ – Způsob a forma podání a žádosti

PD vkládá do evidence el. dokumentací projektant nebo stavebník? Na školeních bylo řečeno, že projektant, a stavebník pouze žádost a přílohy, § 172 uvádí, že vloží stavebník.

Může tak učinit stavebník i projektant. § 172 NSZ sice zmiňuje pouze stavebníka, ale stavebníka v řízení obvykle zastupuje projektant, který vystupuje jménem stavebníka (viz §§ 33 a 34 správního řádu).

 

§ 176 až § 179a NSZ – Koordinované vyjádření a koordinované závazné stanovisko

Když žádost neobsahuje závazná stanoviska, stavební úřad sám v rámci řízení osloví dotčené orgány. Je v tomto případě nutné, aby dotčené orgány jedné obce vydávaly koordinované stanovisko?

Je-li dotčeným orgánem podle jiného právního předpisu tentýž orgán veřejné správy, vydá namísto jednotlivých vyjádření koordinované vyjádření a namísto jednotlivých závazných stanovisek koordinované závazné stanovisko.

Závazná stanoviska ke kolaudaci – to si musí pořídit stavebník sám a je to součást žádosti o kolaudační řízení.  Dotčený orgán vloží své závazné stanovisko ke kolaudaci do ISSS?

Závazná stanoviska při kolaudačním řízení jsou nedílnou součástí žádosti (§ 232 NSZ). Na rozdíl od řízení o povolení záměru § 246 NSZ výslovně nezmiňuje použití § 184 odst. 3 NSZ (SÚ si vyžádá závazné stanovisko nebo vyjádření u dotčeného orgánu sám) pro kolaudační řízení. Pravděpodobně se jedná o legislativní chybu. Z doslovného výkladu tak vyplývá, že si je stavebník musí obstarat sám. Podle § 173 odst. 3 NSZ Je-li žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko podána žadatelem před zahájením řízení podle této části, vloží dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko do evidence stavebních postupů a doručí jej žadateli.

Dotčený orgán vydá fiktivní souhlasné závazné stanovisko (§ 178/3), SÚ vydá povolení záměru, které nabyde právní moci. Následně dojde ke zrušení nebo změně tohoto fiktivního ZS (§§ 179, 179a). Jaký bude další postup a kdo ponese odpovědnost za chybně vydané povolení záměru?

Jedná se o nežádoucí situaci, která by měla být řešena ještě před vydáním povolení podmíněného závazným stanoviskem. Např. Jelínková dovozuje ze zásady ochrany veřejného zájmu (§ 2 odst. 4 správního řádu) povinnost dotčeného orgánu, jenž nestihl vydat závazné stanovisko, o nastalé fikci informovat nadřízený dotčený orgán.[1] Za druhé je třeba pamatovat na ochranu dobré víry stavebníka. Nadřízený dotčený orgán musí v přezkumném řízení porovnávat újmu, která by zrušením nebo změnou závazného stanoviska stavebníkovi vznikla a pokud je ve zjevném nepoměru k újmě, která vznikla veřejnému zájmu, řízení zastaví (§ 94 odst. 4 správního řádu). Pokud i přesto nastane v otázce popsaná situace pak je zrušení nebo změna závazného důvodem obnovy řízení (§ 149 odst. 9 správního řádu). O obnově řízení rozhoduje stavební úřad, který ve věci rozhodl v posledním stupni (§ 100 odst. 3 správního řádu), nové řízení vede stavební úřad, který byl příslušný k původnímu řízení v prvním stupni (§ 102 odst. 1 správního řádu). Podle § 100 odst. 5 správního řádu je i v obnoveném řízení stavební úřad povinen porovnávat újmu stavebníka s újmou vzniknuvší veřejnému zájmu (viz výše). Pokud v novém řízení nelze pro změnu či zrušení závazného stanoviska žádosti stavebníka vyhovět, musí ji stavební úřad zamítnout, tím se původní rozhodnutí ruší (§ 102 odst. 9 správního řádu).  

V případě, kdy stavebník v době platnosti povolení započal s realizací stavby a tato nebyla v obnoveném řízení povolena, je nutné postupovat podle § 258 a násl. NSZ a vést opakované řízení.

 

§ 180 až § 181 NSZ – Vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury

K žádosti o povolení záměru mají být přiložena vyjádření vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, kteří jsou uvedeni v digitální technické mapě. Ta však ještě neexistuje, znamená to, že budeme dále určovat jejich rozsah my dle znalosti území? Jak bude určovat jejich rozsah ORP nebo KÚ, když znalost území nemá?

Ano do spuštění digitální technické mapy se bude postupovat „po staru.“ Pokud ORP nebo KÚ nemá znalost území, nabízí se řešení ve formě žádosti o vyjádření z nástrojů jako je utility report.

Odbor dopravy již nevydává povolení zvláštního užívání silnice pro umístění IS a povolení k připojení sousedního pozemku na silnici. Na základě čeho a v jakém rozsahu zpracuje tuto problematiku stavební úřad při vydání povolení záměru?

Napojení záměru na silnici se řídí § 10 z. o pozemních komunikacích, dle kterého o připojení rozhodne stavební úřad společně s povolením záměru. Stavebník k žádosti o povolení připojí vyjádření vlastníka dotčené pozemní komunikace (nevydá-li jej do 30 dnů nastává fikce souhlasného vyjádření) a vyjádření Policie České republiky (§ 10 odst. 5 z. o pozemních komunikacích). Tato vyjádření nejsou pro stavební úřad závazná, může rozhodnout odlišně, pakliže svou úvahu dostatečně odůvodní. Pokud zákonodárce nechce posuzovat problematiku zvláštního užívání silnice pro umístění IS a nestanovuje k tomu působnost správního orgánu, pak se ani žádný správní orgán, včetně stavebního úřadu, se touto problematikou ani zabývat nemůže.

 

§ 182 a násl. NSZ – Hlava III Řízení o povolení záměru (obecná ustanovení o řízení)

Máme vydané územní rozhodnutí pro umístění lokality RD. Stavebník podal ohlášení RD. Velikost RD a jejich umístění není v souladu s ÚR.  Postupovat podle starého SZ umíme. Ale jak postupovat po 1.7.2024?  Změna ÚR již nebude možná, ale stále platí. Můžeme povolovat záměr stavby rodinných domů a ÚR nebudeme brát v úvahu?

Pokud není podané ohlášení v souladu s vydaným ÚR a stavebník si nepožádá do 30.6.2024 o změnu ÚR, budete muset takovou žádost překlopit do SŘ a zamítnout ji. Pokud ji požádá, povedete např. společné řízení. Po 1.7.2024 vycházíte z toho, že podle § 330 odst. 6 NSZ Pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby vydané v územním řízení se považují za rozhodnutí v části věci v řízení o povolení záměru podle tohoto zákona, pokud jimi byl umístěn záměr vyžadující povolení podle tohoto zákona. Stavebník si tak bude muset požádat o povolení záměru – povolení stavby, v němž bude ÚR považováno za rozhodnutí v části věci, byť pro rozpor záměru s ním, lze konstatovat, že ta část bude zúžená právě o rozpor shledaný v předloženém záměru. Pokud by stavebník chtěl dosáhnout změny ÚR musel by v žádosti o povolení požádat i o změnu rozhodnutí v části věci (ÚR).

Nyní je pravomocné územní rozhodnutí pro lokalitu rodinných domů a stavebníci chtějí změnit jeden regulativ (podmínku) v rozhodnutí. Jakou žádost a jakou dokumentaci musejí podat po 1.7.?

Po 1.7.2024 vycházíte z toho, že podle § 330 odst. 6 NSZ Pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby vydané v územním řízení se považují za rozhodnutí v části věci v řízení o povolení záměru podle tohoto zákona, pokud jimi byl umístěn záměr vyžadující povolení podle tohoto zákona. Stavebník si tak bude muset požádat o povolení záměru – povolení stavby, v němž bude ÚR považováno za rozhodnutí v části věci, byť pro rozpor záměru s ním, lze konstatovat, že ta část bude zúžená právě o rozpor shledaný v předloženém záměru. Pokud by stavebník chtěl dosáhnout změny ÚR musel by v žádosti o povolení požádat i o změnu rozhodnutí v části věci (ÚR).

Nový SZ povoluje stavbu pro bydlení do 80 m² na pozemku rodinného domu, územní plán řeší max velikost doplňkových staveb u rodinných domů 40 m². Jak postupovat?

Nový stavební zákon nepovoluje, nýbrž připouští stavbu pro bydlení do 80 m² na pozemku rodinného domu. Pokud však územně plánovací dokumentace pro doplňkové stavby na pozemcích rodinných domů stanoví menší limit, je nutno jej respektovat viz NSS 10 As 33/2018-39, dotčení vlastníci mohou proti regulativům podávat námitky v rámci procesu změny ÚPD, později už ne. V řízení o povolení záměru stavební úřad totiž posuzuje podle § 193 odst. 1 písm. a) NSZ soulad záměru s územně plánovací dokumentací. Není-li tento požadavek splněn, stavební úřad žádost podle § 195 NSZ zamítne. Je-li taková stavba realizována v rozporu s požadavky územně plánovací dokumentace, je namístě vést řízení o nařízení odstranění stavby podle § 250 odst. 1 písm. h) NSZ.

Chápu to správně, že při řízení s velkým počtem účastníků se při doručování blížíme způsobu dle zákona 416/2009 Sb., tj. dotčeným vlastníkům jednotlivě jen zahájení, ale rozhodnutí již taky dostanou veřejnou vyhláškou, a sousedi zahájení i rozhodnutí veřejnou vyhláškou?

Ano viz důvodová zpráva: V řízení s velkým počtem účastníků tak lze rozlišit 3 skupiny účastníků řízení podle způsobu doručování:

- Žadatel (stavebník) a obec, na jejímž uzemní, má být záměr uskutečněn – doručuje se jim vždy jednotlivě.

- Vlastník pozemku (účastník řízení podle § 182 písm. c) – doručuje se mu jednotlivě vyrozumění o zahájení řízení, ostatní písemnosti veřejnou vyhláškou)

- Ostatní účastníci řízení – doručuje se jim veřejnou vyhláškou.

 

§ 230 NSZ – Hlava IV Řízení o užívání – kolaudační řízení

Kolaudace staveb, které nově přísluší ORP: ORP si vyžádá spis od 1 a2 úřadů, zkolauduje a pak jim spis vrátí?

Ano, spis vrátí. Řízení o užívání je samostatné správní řízení, jeho vedení nemá vliv na způsob vedení spisové služby ve vztahu k předcházejícím řízení, která vedla k povolení stavby.

Jak se bude postupovat při kolaudaci nového rodinného domu, který byl umístěn a povolen dle zákona č. 183/2006 Sb., společným souhlasem a bude dokončen do konce roku 2024, tedy při kolaudaci bude postupováno dle nového stavebního zákona č. 283/2021. Budou k této kolaudaci vyžadovány rozdílné doklady, než byly vyžadovány při oznámení užívání?

Stavební úřad bude od 1.7.2024 postupovat v souladu s právní úpravou NSZ, neboť tento právní předpis neobsahuje jediné přechodné ustanovení ke kolaudačním řízením, které by odůvodňovalo jiný postup stavebního úřadu. Obsah žádosti stanoví § 232 odst. 2 NSZ.

Změnu záměru před dokončením povolí a kolaudační řízení provede u záměrů povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stavební úřad, na který přešla působnost k povolení záměru podle tohoto zákona. Kdo je příslušný ke kolaudaci - Znamená to tedy, že to co jsme povolili podle starého zákona, a nyní podle nového nemůžeme povolovat, tak nemůžeme ani kolaudovat? SÚ  II. vydal stavební povolení- na stavební úpravy na objektu s č. p. (občanského vybavení , ordinace, pošta), kde vzniknou další  ordinace lékařů. Kdo bude kolaudovat? Kdo bude potom archivovat dokumentaci???

Kolaudační řízení vede stavební úřad příslušný k povolení stavby. Stavební úřad bude od 1.7.2024 postupovat v souladu s právní úpravou NSZ, neboť tento právní předpis neobsahuje jediné přechodné ustanovení ke kolaudačním řízením, které by odůvodňovalo jiný postup stavebního úřadu. Dokumentace bude archivována u původce dokumentu, tedy u stavebního úřadu, který stavbu povolil.

Stavby povolené podle zák č. 50/1976 Sb. kolaudují se po 1.7. podle 283/2021 Sb.?

Stavební úřad bude od 1.7.2024 postupovat v souladu s právní úpravou NSZ, neboť tento právní předpis neobsahuje jediné přechodné ustanovení ke kolaudačním řízením, které by odůvodňovalo jiný postup stavebního úřadu. Účinnost přechodného ustanovení obsažená v zákoně č. 183/2006 Sb. zaniká koncem přechodného období podle § 334a NSZ.

Kolaudace stavby, pro kterou je vydáno povolení dle zák. č. 50/1976 Sb. – bude se kolaudovat a chápeme to dobře, že i pro tyto stavby máme vyžadovat PENB a prováděcí dokumentaci?

Ano bude se kolaudovat podle NSZ. Povinnost předložit PENB se řídí § 7a z. o hospodaření energií. Prováděcí dokumentace vyžadována není, § 232 odst. 2 písm. a) NSZ zmiňuje pouze dokumentaci pro povolení stavby s vyznačením odchylek, a to jen, když došlo k nepodstatné odchylce oproti ověřené projektové dokumentaci.

Co bude potřeba dokládat ke kolaudaci stavby za geodetické údaje v souvislosti se zadáváním údajů do digitální technické mapy?

Dle § 232 odst. 2 písm. g) NSZ je součástí žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí: Identifikátor záznamu, ve kterém byly zapsány změny týkající se obsahu digitální technické mapy kraje, nebo předány podklady pro jejich zápis, pokud jsou údaje o stavbě obsahem digitální technické mapy kraje.

Záměr se povoluje bez PENB. Jaký bude postup, když se ke kolaudaci stavby zjistí, že PENB nevyhoví?

Pokud záměr ke kolaudaci PENB vyžaduje (§ 232 odst. 2 písm. h) NSZ ve spojení s § 7a z. o hospodaření energií), pak jeho nepřipojení je vadou žádosti (§ 246 ve spojení s § 185 odst. 2 NSZ) pro kterou nelze záměr zkolaudovat.

 

§ 245 NSZ – Pasport stavby

Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy se dokumentace nedochovala nebo není v náležitém stavu a stavba byla povolena nebo povolení podle právních předpisů platných při provedení stavby nevyžadovala, je vlastník stavby povinen pořídit pasport stavby????   Jak tomu máme rozumět???

Pokud dotaz směřuje k části ustanovení „nebo povolení podle právních předpisů platných při provedení stavby nevyžadovala“ chápeme je tak, že u stávající stavby, která vyžaduje povolení dle nové právní úpravy, ale dříve je nevyžadovala, musí vlastník stavby pořídit její pasport.

Pasport musí být také v digitální podobě???

Nejedná se o projektovou dokumentaci, NSZ stanoví požadavek na zpracování pouze kvalifikovanou osoba, tzn. pasport lze předložit analogově.

Neplní-li vlastník stavby povinnost podle odstavce 1, stavební úřad mu nařídí, aby pořídil pasport stavby. Rozhodnutí o nařízení pořízení pasportu stavby se vydává jako první úkon stavebního úřadu v řízení. Není-li třeba pasport stavby doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad jej ověří. A co se bude dít dál, když pasport vlastník nepořídí???

Dojde na výkon rozhodnutí podle § 103-129 SŘ.

Který úřad bude ověřovat pasporty – bude to ve vazbě na povolované stavby?

Ano. Stavební úřad, který disponuje působností k povolení stavby by měl disponovat i odbornými znalostmi k ověření pasportu této stavby.

 

§ 247 – 249 NSZ – Řízení o povolení odstranění stavby

Který úřad bude povolovat odstranění stavby (na žádost) – bude to ve vazbě na povolované stavby?

NSZ výslovně neupravuje, řídili bychom se působností stavebního úřadu k povolování neboli „kdo povoluje realizaci, povoluje odstranění.“ Přítomnost azbestu v odstraňované stavbě nemá vliv na působnost stavebního úřadu, jen je nutné pamatovat na § 247 odst. 3 NSZ (povolení odstranění stavby nelze vydat jako první úkon stavebního úřadu v řízení).

 

§ 250 – 253 NSZ – Řízení o nařízení odstranění stavby

U stavby drobné do 40m² , která není v souladu s územním plánem ( zastavěnost na úkor % zeleně) máme postupovat dle §250 – 253 ???

Ano, rozpor stavby s platnou územně plánovací dokumentací (doplňujeme v době provádění stavby) je důvodem pro zahájení řízení o nařízení odstranění stavby podle § 250 odst. 1 písm. h) NSZ.

Zahájeno řízení o odstranění nepovolené stavby s termínem jednání po 1.7.2024, žádost o dodatečné povolení podána ještě do 30.6. – dokončí se postaru? Ale již nebudeme po 1.7. příslušní k projednání – je možné ještě provést místní šetření?

Ne, § 330 odst. 2 NSZ nařizuje dokončit řízení (= činit jakékoli úkony v řízení) stavebnímu úřadu, na nějž přešla působnost.

 

§ 301 až 304 NSZ – Přestupky

Agenda přestupků se bude projednávat v portálu stavebníka, nebo dále např. ve Vitě?

 ISSŘ

Výše pokuty se stanovuje ta, která je pro obviněného výhodnější? Pro určení podle jakého zákona stanovuji výšku pokuty je rozhodné, kdy byla stavba provedena, nebo kdy bylo zahájeno přestupkové řízení?

> Je třeba vycházet Ze zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich č. 250/2016 Sb., § 2 – Časová působnost

Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku (dále jen "pachatel") příznivější.

Přestupek je spáchán v době, kdy pachatel konal nebo v případě opomenutí byl povinen konat. Není rozhodující, kdy následek nastane nebo kdy měl nastat.

Jestliže se zákon změní během páchání přestupku, použije se zákon, který je účinný při dokončení jednání, kterým je přestupek spáchán.

Jestliže se zákon změní během páchání

a) pokračujícího přestupku, použije se zákon účinný v době, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku,

b) hromadného přestupku, použije se zákon účinný v době, kdy došlo k poslednímu útoku, nebo

c) trvajícího přestupku, použije se zákon účinný v době, kdy došlo k odstranění protiprávního stavu.

Při pozdějších změnách zákona, který je účinný při dokončení jednání, kterým je přestupek spáchán, se použije zákona nejmírnějšího.

Pachateli lze uložit vždy jen takový druh správního trestu, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o přestupku rozhoduje.

 

§ 314 NSZ – Přechodná ustanovení k úřadům a úředníkům

Do kdy se musí předat žádosti o vyřízení povolení podané do 30.6.2024 z důvodu změny příslušnosti k vyřízení žádosti?

Nevyřízené dokumenty a neuzavřené spisy předají správní orgány, které vykonávaly působnost podle dosavadních předpisů […] do 1. srpna 2024.

 

§ 330 NSZ – Přechodná ustanovení ke stavebnímu řádu

Pokud zahájím z moci úřední ŘOS za platnosti současného zákona a vlastník podá žádost o dodatečné povolení po 1.7.2024. Podle jaké právní úpravy povedu řízení o dodatečném povolení? Podle nového stavebního zákona? Pokud podle nového, jak potom ukončím ŘOS, když podle nového SZ končím celé řízení jedním rozhodnutím?

Ačkoliv se jedná „formálně“ o dvě samostatná správní řízení, i judikatura správních soudů dovodila, že dodatečné povolení stavby je řízení tzv. vnořené do řízení o odstranění stavby. Při takovém pojetí vztahu těchto dvou řízení je i v případě podané žádosti o dodatečné povolení stavby v případě řízení o odstranění stavby zahájeného dle zákona č. 183/2006 Sb., postupovat dle dosavadních právních předpisů.

Jak budou vyřizována odvolání, která budou podána do 30.6.2024?​ Bude je kraj v případě potřeby vracet k novému projednání nebo je už rovnou rozhodne?

§ 330 odst. 1 NSZ Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Uvedené ustanovení se vztahuje i na řízení odvolací. Prvostupňové a odvolací řízení tvoří totiž jeden celek. Princip úplné apelace se využije v případě řízení podle NSZ pouze u řízení o žádosti.

Jakým způsobem se bude nově řešit oplocení pozemku do výšky 2 m, které hraničí s pozemní komunikací a bylo provedeno bez povolení stavebního úřadu. Oplocení je neprůhledné a stavbou došlo ke zhoršení rozhledových poměrů při výjezdu z vedlejší pozemní komunikace na hlavní komunikaci. Dle nového SZ je oplocení do výšky 2 m mezi pozemky, které se nacházejí v zastavěném území nebo zastavitelné ploše drobnou stavbou, která se nepovoluje.

Podle NSZ oplocení spadá do volného režimu (drobné stavby). Pokud bylo se stavbou oplocení započato po účinnosti NSZ nevyžaduje povolení.

Koncem května bylo podáno oznámení záměru – oplocení pozemku u bytového domu, který hraničí s veřejným prostranstvím (komunikace a chodník Města). Město jako vlastník sousedního pozemku nedalo k záměru souhlas. Oznamovatele vyzveme k odstranění nedostatků s poučením o překlopení do řízení. Pravděpodobně se překlopí do územního řízení. V NSZ je oplocení do výšky 2 m mezi pozemky, které se nacházejí v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, drobnou stavbou nevyžadující povolení, veřejné prostranství zde není. Budou se dle § 330 odst. 2) NSZ podobné případy od července usnesením zastavovat? (např. povolovací řízení doplňkové stavby u RD cca 35 m2 započaté dle starého zákona, které pokračuje do účinnosti NSZ, kde doplňková stavba u RD do 40 m2 nepotřebuje povolení SÚ).

Město/obec podá podnět na oplocení mezi pozemky, které do konce června vyžaduje od příslušného stavebního úřadu souhlas. Oplocení bylo provedeno bez tohoto souhlasu a souhlasu města jako vlastníka sousedního pozemku a  tento podnět by byl podán v termínu do konce června 2024. Stavební úřad je natolik vytížen, že dokonce června nemá kapacitu konat v tomto podání. V červenci toto řízení zastavit – že stavba nevyžaduje již souhlas stavebního úřadu nebo rozjet nařízení odstranění stavby, atd. protože se jednalo o podání dokonce června 2024.

Takové řízení podle § 330 odst. 2 NSZ stavební úřad usnesením zastaví.

Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Jak psát od 1.7.2024 příslušnost v rozhodnutích vydávaných podle zákon č.183/2006

Příslušnost bude uvedena podle úpravy NSZ s uvedením přechodného ustanovení § 330 NSZ.

Rozhodnutí bylo vydané do 30.6.2024, právní moci ale nabyde až po 1.7.2024. Pokud se jedná o stavbu, která již nespadá do věcné kompetence SÚ, který rozhodnutí vydal, vyznačí NPM ještě původní SÚ, nebo se musí spis z tohoto důvodu předat nově příslušnému SÚ?

Snad by to mohl provést ještě původní SÚ, který fakticky již provedl celé řízení (může provést i úkony spojené s odvoláním).

 

Nově budeme povolovat jednoduché stavby, ostatní, co máme v řízení rozpracované – do kdy musíme předat na III. úřad?

Do 1. srpna (viz § 314 NSZ).

Počítají dotčené orgány s tím, že i po 1.7. budou vydávat závazná stanoviska písemně dle postupu podle starého stavebního zákona? Velký počet stavebníků podal buď jen žádost, žádost s PD bez vyjadřovaček, nebo s neúplnými vyjadřovačkami, jen aby to stihli a věc se řešila podle starého SZ.  Bude tímto způsobem fungovat i orgán územního plánování?

Dotčené orgány jsou k tomuto postupu metodicky vedeny.

 

Spisy, které budou po 1.7. přecházet na ORP, resp. KÚ, protože se mění příslušnost podle § 330 NStZ, se budou předávat usnesením dle § 12 správního řádu s tím, že k 1.7. „dvojkový“ SÚ přestal být věcně příslušný?

Proběhne spisová rozluka podle § 68a zákona č. 499/2004 Sb.,  o archivnictví a spisové službě.

 

§ 334a NSZ – Přechodné období

Do 30.6.2024 vyřizujeme podání podle platného neplatného stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ale jaké máme vybírat správní poplatky?

Obdobně se § 334a dotýká i zákonů dotčených změnovým zákonem, u kterých bude také nutné odlišovat aplikaci jejich znění do 31. 12. 2023 a znění účinného od 1. 1. 2024.

Řízení zahájená do 30.6. se dokončí podle dosavadních předpisů – týká se to i poplatků? – i když zaplatí po 1.7.2024?

Ano týká, určujícím je okamžik zahájení řízení, ne zaplacení poplatku.

 

Příloha č. 1 k NSZ – Drobné stavby

Jedná se o drobnou stavbu, kterou ale chtějí umístit blíže než 2,0 m od hranice. Jakou žádost a jakou dokumentaci k tomu musí podat – o jednoduchou stavbu či ostatní stavbu? A vede se řízení o výjimce? Příloha č. 1 k novému SZ specifikuje drobné stavby.  Pokud však např. stavba uvedená v odst. 1 písm. a)   1.  bude umístěna blíže ke hranici pozemku než 2 m, nebude tím splňovat specifikované parametry drobné stavby, znamená to, že se nejedná o drobnou  stavbu? Bude tedy předmětem povolení záměru? Nebo lze udělit výjimku z ustanovení § 11 odst. 2 vyhlášky o požadavcích na výstavbu dle § 95 odst. 1 této vyhlášky současně s povolením záměru? Pokud nebude splněna podmínka odstupové vzdálenosti 2 m u drobné stavby, bude se tato stavba pak povolovat jako stavba ostatní a žadatel doloží PD a poběží řízení, ve kterém bude povolení výjimky a stavby? Bude možné stavbu stávající stodoly u RD stavebními úpravami změnit na stavbu do 80m2 pro bydlení? Nebude 2 m od hranice, bude možná výjimka? Stavba, která přesáhne parametry drobné stavby (přístřešek do 40 m², 4m výšky - příl. č. 1, písm. b), bod 14) musí mít autorizovanou PD?

Pokud jsou překročeny nebo nesplněny parametry uvedené v příloze č. 1, aby stavba mohla být kvalifikovaná jako „drobná“, nejedná se o drobnou stavbu se všemi s tím spojenými důsledky – nutnost povolení záměru, nutnost projektové dokumentace pokud se nejedná o vybranou jednoduchou stavbu pro kterou NSZ připouští dokumentaci zpracovanou kvalifikovanou osobou.

Výjimku je možné udělit pouze z požadavků na stavbu, nikoliv z kritérií podle kterých rozhoduji o povolovacím režimu stavby.

Všechny stavby, které nejsou vyjmenované v drobných stavbách a jednoduchých stavbách spadají do ostatních? 

Pokud stavbu nezařadím pod záměry uvedené v přílohách č. 1 (drobné stavby), č. 2 (jednoduché stavby) nebo č. 3 (vyhrazené stavby), pak se jedná o tzv. zbytkovou kategorii „prostě“ staveb.

 

Příloha č. 2 k NSZ – Drobné stavby

Jednoduchá stavba dle přílohy č. 2  1p) výměnek. Lze této stavbě přidělit číslo popisné?

> Nelze. Podle § 31 odst. 3 zákona o obcích se samostatnými popisnými a evidenčními čísly se neoznačují příslušenství budovy, která jsou součástí jednoho celku. V příloze č. 2 NSZ je k „výminku“ uvedeno „na pozemku rodinného domu, která je se stavbou rodinného domu funkčně spojena“.

 

Různé

Kdo bude vyvlastňovacím úřadem?

> Zákon 184/2006 Sb. je stále v platnosti. Odchylky jsou uvedeny v liniovém zákoně k působnosti DESÚ.

Kdo povoluje podle nového stavebního zákona stavbu rodinného domu, jestliže součástí povolení bude i povolení vjezdu.

Rodinný dům je obvykle stavbou jednoduchou, vjezd nevyžaduje povolení podle stavebního zákona. K povolení takového stavebního záměru, jehož součástí je sjezd, je příslušný ten stavební úřad, který povoluje stavební záměr. (Příloha č. 2 odst. 1 písm. a) NSZ + § 10 a § 40 zákona č. 13/1997 Sb.)

Vodní stavby často potřebují i vydání povolení k nakládání s vodami. Teď to šlo v jednom řízení. Jak to má být od 1.7.2024? Je to možné povolovat stále dohromady, když referent stavebního úřadu má i ZOZ vodohospodářské stavby?

Pokud uvedená řízení spolu souvisí a je to v prostředí daného úřadu možné, pak lze provést společné řízení podle § 140 SŘ – nezapomeňte, že k povolení záměru je příslušný stavební úřad a k nakládání s vodami vodoprávní úřad, ve výroku musí být tedy uvedeno každé jednotlivé zmocnění k vydání rozhodnutí.

Bude vydána metodika k provedení spisové rozluky (jedná se o změnu působnosti pro některé stavby u obce typu I.)? Jak to bude u staveb zahájených dle dosavadních právních předpisů, ale neukončených? Jak to bude u staveb, které jsou povoleny, ale zatím nezrealizovány (např. vedení technické infrastruktury, k jejichž kolaudování již nebudeme příslušní). Máme také hned předat?  Jak to bude u staveb, které byly povoleny jakou soubor staveb (lokalita RD + sítě) a část je již zkolaudována, část zatím nerealizována: k povolení byla společná PD – ta zůstane na původním SÚ? dle čeho bude kolaudovat nově příslušný SÚ? RÚIAN: Zápis do RÚIAN bude provádět SÚ příslušný dle NSZ ke kolaudaci? V rámci území tedy budou do RÚIAN vstupovat dva SÚ? Kdo bude vyřizovat reklamace?

S uvedeným dotazem se můžete obrátit na MMR, popř. na Váš oblastní archiv, který je metodikem spisové služby.

Je platný regulační plán, který nahrazuje územní rozhodnutí na umístění stavby, považuje se za dílčí rozhodnutí pro projednání žádosti o povolení záměru jako pravomocné rozhodnutí?

Ano, je platný. Nový stavební zákon v tomto kontextu neukončuje platnost regulačních plánů, ale dle § 321 odst. 2 NSZ se regulační plány vydané od 1. ledna 2007 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za regulační plány vydané podle tohoto zákona. Tento konkrétní případ je součástí ustanovení § 330 odst. 6 které říká, že vydaný regulační plán nahrazující územní rozhodnutí o umístění stavby se považuje za rozhodnutí v části věci v řízení o povolení záměru podle tohoto zákona, pokud jimi byl umístěn záměr vyžadující povolení podle tohoto zákona. Pro úplnost doplňujeme, že ustanovení § 322 upravuje postupy pro specifický případ regulačního plánu schváleného přede dnem 1. ledna 2007.

Územní plán s prvky regulačního plánu, jak se formálně odlišuje od klasického ÚP? Že je s prvky regulačního plánu musí být uvedeno již v názvu, nebo v textu s jejich výčtem?

Zastupitelstvo obce musí požadavek na zpracování územního plánu s prvky RP stanovit v zadání územního plánu nebo v zadání změny územního plánu. Formálně se struktura těchto dokumentací neodlišuje, pro oba případy se použije příloha č. 8 NSZ. Informace o tom, že jde o ÚP s prvky regulačního plánu má být uveden v odůvodnění územního plánu v rámci kapitol „stručný popis postupu pořízení územního plánu“, „vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo zadáním změny“, případně lze informaci uvést i v kapitole „výčet prvků regulačního plánu, případně s odchylně stanovenými požadavky na výstavbu s odůvodněním jejich vymezení“.

Je fóliovník stavba, která se povoluje a zapisuje do katastru nemovitostí? Jak by měla být zadána do katastru nemovitostí? Jedná se mi především o velké fóliovníky zemědělců?

Odkazujeme na FAQ na stránkách ČUZK ohledně zápisů do RÚIAN: ČÚZK - FAQ - stavební objekty (cuzk.cz)

Podle § 29 odst. 1 písm. c) zákona č. 111/2009 Sb., v platném znění, o základních registrech, se jako stavební objekt do RÚIAN zapisuje „dokončená budova zapisovaná do katastru nemovitostí, která je samostatnou věcí, nebo budova, která je součástí pozemku nebo součástí práva stavby a údaje o ní se do katastru nemovitostí zapisují k pozemku nebo k právu stavby, nebo jiná dokončená stavba, která se do katastru nemovitostí nezapisuje, ale bylo jí přiděleno číslo popisné nebo evidenční.“

Podle zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) se budovou rozumí nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí (§ 2 písm. l).

Z tabulky příkladu staveb evidovaných v RUIAN vyplývá požadavek na zapisování staveb skleníku, pokud je na samostatné parcele větší plochy jak 16 m². Obdobně lze aplikovat na fóliovník vejde-li se do definice stavby dle stavebního zákona a budovy dle katastrálního zákona.

 

Na základě čeho se bude zapisovat drobná stavba do RUIANu? A na základě čeho do katastru nemovitostí? Do KN se zapisuje každá stavba větší jak 16m2)?

Ze znění § 245 odst. 1 NSZ dovozujeme, že v případech, kdy stavba povolení podle právních předpisů platných při provedení stavby nevyžadovala, je vlastník stavby povinen pořídit pasport stavby, který bude podkladem pro zápis drobné stavby do RUIANu.

 

PBŘ stanoví, že se jedná o stavbu II nebo III.kategorie. HZS bude vydávat závazné stanovisko k PD pro povolení záměru i k PD pro provádění stavby, nebo jen k PD pro provádění stavby? Pokud jen k PD pro provádění stavby, a vznikne požadavek na úpravu PD, který se zobrazí i do PD k povolení záměru, znamená to, že bude spousty řízení o změně záměru…

Podle § 31 odst. 1 b) a c) zákona o požární ochraně se státní požární dozor vykonává posuzováním :

1. dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního zákona, včetně změn této dokumentace,

2. dokumentace pro provádění stavby,

3. dokumentace pro rámcové povolení,

4. dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby,

5. dokumentace ke změně dokončené stavby,

a ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle písmene b), včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek. Dle úpravy § 31 odst. 3 zákona o požární ochraně je výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany, které slouží jako podklad pro řízení nebo jiný postup vedený podle stavebního zákona. Z uvedené úpravy vyplývá, že HZS vydává závazné stanovisko jak v řízení o povolení záměru, tak i pro navazující kolaudační řízení.

Jakým postupem bude zajištěn souhlas k odnětí zem půdy ze ZPF? K žádosti se dokládají výpočty a návrh uložení skryté ornice. Tyto přílohy se budou dokládat k žádosti o JES, a v JES bude už rovnou udělen souhlas k odnětí a stanoveny podmínky?

Je-li vydáváno JES, nevydává se souhlas s odnětím ze ZPF samostatně (§ 21 odst. 4 ZOZPF a § 2 odst. 1 ZJES). Souhlas s odnětím ze ZPF se nevydává samostatně jako závazné stanovisko, ale jako vyjádření (§ 4 ZJES). Ano, přílohy budou součástí žádosti o JES (§ 3 odst. 1 ZJES).

 

Digitalizace stavebního řízení

Digitalizace – jak postupujeme při zadávání účastníků řízení? (Nyní máme ve Vitě propojeno s KN a načtou se nám vlastníci podle zadaných pozemků.)

Účastníci řízení se zatím vyplňují ručně v záložce účastníci řízení (18 minuta instruktážního videa ze dne 12. 6. 2024), viz Pokročilá práce v informačních systémech stavební správy pro stavební úřady (12. 6. 2024,9:00-10:00) (youtube.com)

Žádosti o potvrzení pasportů bude podána analogově. Jak je převedeme do ISSS? Naskenujeme a musíme provést autorizovanou konverzi, tzn. přes Czechpoint? A co s těmi „papíry“, které zůstanou? Můžeme hned skartovat?

V systému ISSS budeme muset založit doručený dokument (9 minuta instruktážního videa ze dne 12. 6. 2024). Přílohy naskenujeme vložíme k dokumentu. Skartovat můžeme až po skončení skartační lhůty spisu, neboť se jedná o součást hybridního spisu.

Součástí nového SZ je digitalizace a práce v ISSŘ. Dotaz zní jestli bude v ISSŘ nastaven nějaký časový úsek, po kterém dojde při nečinnosti k odhlášení referenta z tohoto online prostředí.

Otázku je nutné adresovat MMR – digitalizace@mmr.gov.cz

Žádosti o prověření (stížnosti) sousedů – půjdou přes portál?

Podání stavební úřad zaeviduje v ISSŘ. Možnost podávat tato podání prostřednictvím portálu stavební správy byla diskutována – možnost tu je, závěr diskuze však nebyl definitivní.

Žádosti o sdělení, že záměr nevyžaduje opatření SÚ (zejména dotace) půjdou přes portál? Nebo budou plně nahrazeny předběžnou informací?

 Podle § 174 odst. 1 písm. b) Stavební úřad poskytne tomu, kdo požádá, v rámci své působnosti do 30 dnů od požádání předběžnou informaci o nezbytnosti povolení záměru a jeho kolaudace. Taková žádost, pokud nebude podána prostřednictvím ISSŘ bude muset být do ISSŘ zaevidována stavebním úřadem. Upozorňujeme, že předběžná informace podle § 174 NSZ je předmětem správního poplatku.

1.7.24 požádá stavebník DO o ZS, měl by RD vložit do evidence PS, když ji podá papírově, skenuje ji DO a vkládá do evidence.

Odkazujeme na školení ISSŘ určené pro dotčené orgány dne 19. 6. 2024. Platí, že podle § 173 odst. 3 NSZ Je-li žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko podána žadatelem před zahájením řízení podle této části, vloží dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko do evidence stavebních postupů a doručí jej žadateli. V případě dokumentace bude tato povinnost obdobná ve vztahu k nutnosti založit záměr v ISSŘ. (Nicméně stavební zákon ji nestanoví).

Žádost podaná papírově na podatelnu: Zapisuje se do spisovky úřadu? Co pak udělá SÚ? Vkládá ji do portálu, co se považuje za datum podání?

Podání určená stavebnímu úřadu se evidují pouze v ISSŘ nikoliv ve spisové službě úřadu. ISSŘ je plnohodnotná spisová služba. Upozorňujeme na § 275 odst. 3 NSZ, dle kterého Informační systém stavební správy je samostatnou evidencí dokumentů. Povinnost vykonávat spisovou službu se považuje ve vztahu k dokumentům uchovávaným v informačním systému stavební správy za splněnou. Den podání se určuje dle správního řádu.

Jakou formou bude řešeno přidělování čísel popisných? Konkrétně u nás číslo přiděluje obec na základě naší výzvy. Bude to tedy tak, že obci přijde do DS naše výzva, obec vytvoří dokument, který pošle přes DS zpět SÚ?

Ano, to je správný postup.

Je možnost v rámci obce interní doručování? Obci jako účastníkovi, orgánu ochrany přírody, silničnímu správnímu? Nebo vše přijde do DS obce po odeslání z ISSŘ?

Není, neboť veškeré písemnosti se vytváří v systému ISSŘ a přes tento systém se i doručují.

Je nějaká informace, kdy budou technické mapy kraje? Stále se stává, že do UtilityReport se přidávají správci sítí bez našeho vědomí, bez konkrétnějších informací, kde a jaké sítě mají. Snažíme se s těmito správci komunikovat, aby něco předložili, ale mnohdy je to neúspěšné.

Od 1. 7. 2024 vznikne v rámci našeho odboru oddělení digitálních technických map, proto prosím obraťte se přímo na pracovníky tohoto oddělení.

Bude nějaké školení pro pracovníky podatelny, kteří by měli zapisovat listinná podání do ISSŘ? Vznesla jsem dotaz na MMR a zatím bez odpovědi.

Veškerá školení provádí MMR.

Bude nějakým způsobem zajištěna provázanost s VITA, tak abychom mohli z VITY čerpat údaje? VITU používáme 25 let a máme v ní spousty údajů o stavbách a pozemkách, i těch sousedních.

Nebude.

Jak má vypadat digitálně podaná ověřená dokumentace? Bude elektronickým podpisem opatřen každý výkres?

> Dle Pravidel pro používání razítka a elektronického razítka při výkonu povolání autorizovaného inženýra a autorizovaného technika, Rozhodnutí č. R2302-7 představenstva ČKAIT ze dne 20. 4. 2023 Autorizovaná osoba musí opatřit vlastnoručním podpisem a autorizačním razítkem, resp. elektronickým autorizačním razítkem samostatné dílčí části dokumentace, pokud spadají pod bod 1. písm. a-d. Pravidla se vztahují ještě na zákon č. 183/2006 Sb., ale předpokládáme, že tato povinnost se přenáší na nový stavební zákona. Z webináře pro práci s portálem stavebníka je zároveň patrné, že jednotlivé části dokumentace (Průvodní list, souhrnná technická zpráva,…) se vkládají do portálu stavebníka samostatně, nikoliv jako jeden dokument. Měli by tak být všechny jednotlivé části dokumentace opatřeny el. autorizovaným razítkem. A to i v případě, že situační výkresy se jsou rozloženy do více výkresů. https://www.youtube.com/watch?v=vTtuBqlnGrc&t=1s

Jak se budou do portálu stavebníka zadávat záměry, např. dělení pozemku? Kdo a kam vloží geometrický plán?

Průvodce v portálu stavebníka navede ke správnému zadání žádosti. K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. K žádosti se nepředkládá geometrický plán.

Pokud bude dokumentace podána fyzicky, pak ji naskenuje do portálu stavební úřad? (zaměstnanec podatelny to nezvládne). S jakým č.j. se bude pracovat? S tím z podatelny anebo s tím od vložení do portálu? Může být i několikadenní rozdíl. To samé bude při podání např. odvolání nebo doplnění podkladů, kdy je datum podání rozhodující.

Pokud nepůjde o stavby uvedené v odstavci 1 písm. c) a e) až p) a odstavci 2 přílohy č. 2, musí být vždy současně s žádostí vložena projektová dokumentace do evidence elektronických dokumentací. Stavební úřad bude skenovat pouze dokumentace staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až p) a odstavci 2 přílohy č. 2, Dokumentace má být zpracována ve formátu max. A3!! Datum podání – dle správního řádu - den, kdy písemnost byla podána. V systému se uvádí i den, kdy byla písemnost odeslána (11 minuta videa).

Dotaz od projektanta na SÚ – když bude PD zpracovaná dle vyhlášky č. 499/2006, ale žádost bude podána po 1.7.2024 dle NSZ, bude muset být PD nahraná i v elektronické podobě nebo si to zajistí stavební úřad?

Pokud nepůjde o stavby uvedené v odstavci 1 písm. c) a e) až p) a odstavci 2 přílohy č. 2 NSZ, musí být vždy současně s žádostí vložena projektová dokumentace do evidence elektronických dokumentací

Není zcela jasné, jak bude fungovat podatelna datové schránky, spisovka.

Spisovou službu ISSŘ zpravuje MMR.

Jaké napsat vyjádření stavebního úřad k zjištěným nesouladům při revizi katastru nemovitostí, aby vyjádření bylo v souladu s novým SZ a jaký bude výstup z ISSŘ? V současnosti vydáváme sdělení o existenci staveb na základě geometrického plánu a zjištěných atributů do RUIAN.

Žádost katastrálního úřadu se vloží do ISSŘ a prostředním tohoto systému vypravím vyjádření. Pokud se jedná o reklamace v RUIANu, tak ty se vyřizují v systému RUAIN.

Zaplacení správního poplatku – na čí účet přijde a jak zjistíme, že je zaplaceno?

Poplatek přijde na ten účet, který uvedete ve výzvě k úhradě správního poplatku. Jeho úhradu zjistíte tak, jak máte nastavené informace o platbách na Vašem úřade. Údaj o úhradě správního poplatku zanesete do ISSŘ.

Bude funkce anonymizace také na funkci portálu pro závazná stanoviska JES? Protože oni musejí tato stanoviska zveřejňovat a po podepsání (tedy převedení do formátu  .pdf) nelze anonymizovat.

Otázku je nutné adresovat MMR – digitalizace@mmr.gov.cz