Kontakty
Martina Dytrychová
administrativa
tel.: 257 280 657
dytrychova@kr-s.cz
Krajina Středočeského kraje vyniká nad jiné především svou pestrostí. Pahorkatiny a vrchoviny v jižní části přecházejí do nížin podél velkých řek a poté do oblastí pískovcových skalních měst na severu. Základem této různorodosti je složení geologického podkladu, které se odráží i v rozmanitosti přírodních stanovišť a dále i v pestrosti fauny a flóry. Stejně se projevuje i ve způsobech hospodářského využití krajiny, která má v jižní části vyšší zastoupení lesů, zatímco kvalitní zemědělská půda se vyskytuje především v Polabí a v dalších nížinných oblastech.
Bohatství přírodních forem je chráněno prostřednictvím sítě chráněných území. Nachází se zde celkem 6 chráněných krajinných oblastí, z nichž k nejvýznamnějším řadíme Křivoklátsko, které je biosférickou rezervací UNESCO, a Český kras se světově významnými paleontologickými nalezišti. O přírodovědecky význačné lokality menšího rozsahu se pečuje v maloplošných zvláště chráněných územích, kterých je v našem kraji přes 300. Tento počet se v posledních letech znatelně zvyšuje zejména díky vyhlašování evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Ochrana estetických, přírodních a kulturních hodnot krajinného rázu, typických pro určité části kraje, je posláním celkem 19 rozsáhlých přírodních parků.
To vše je třeba aktivně chránit pro budoucí generace a cílem nás všech by mělo být toto přírodní dědictví zachovat a rozvíjet do budoucna.
Vzrůstající počet obyvatel totiž spolu s hustotou dopravy a budováním nových průmyslových objektů a komunikací, místy kombinovaným se starými ekologickými zátěžemi, přinášejí značná rizika současné civilizace – znečišťování ovzduší a vody, kontaminaci půdy, živelné hromadění odpadů, potenciální ekologické havárie a úbytek volné a vyvážené krajiny. Střední Čechy jsou nejvíce urbanizovaným a industrializovaným celkem republiky. Středočeský kraj proto neustále sleduje vliv průmyslu i zemědělství na životní prostředí a snaží se regulovat zvýšené hladiny hluku i emisí, lokální zdroje znečištění a velké zábory orné půdy, které vyžaduje těžba nerostných surovin či nová výstavba.
Za hlavní opatření ke snižování emisní a imisní zátěže ve Středočeském kraji lze považovat Program zlepšování kvality ovzduší zóna Střední Čechy – CZ02. Dokument podrobně definuje příčiny znečištění ovzduší a stanovuje taková opatření, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality ovzduší a k dosažení přípustné úrovně znečištění. Důležitým nástrojem ke zlepšení kvality ovzduší je také spolupráce Středočeského kraje, MŽP a SFŽP formou tzv. kotlíkových dotací, v rámci kterých dochází k poskytování finančních prostředků fyzickým osobám na výměnu stávajících nevyhovujících kotlů na tuhá paliva za nová nízkoemisní topná zařízení. Významnou roli v omezení nárůstu imisní zátěže hraje také podpora monitoringu kvality ovzduší.
K ochraně životního prostředí slouží i tříděný sběr komunálního odpadu a jeho co největší využití. Podle Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje pro období 2016 až 2025 by měl podíl využitelné složky komunálního odpadu dosáhnout až 50 %.
V posledních letech se Středočeský kraj soustředí také na problematiku sucha a retence vody v krajině, a to mimo jiné zpracováním studií odtokových poměrů, které mají za úkol navrhnout přírodě blízká opatření napomáhající zadržování vody v krajině. Další významnou problematikou, kterou se vodní hospodářství zabývá, je zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody pro obyvatele Středočeského kraje. V této záležitosti jsou zpracovávány koncepční dokumenty navrhující rozšiřování a propojování vodárenských soustav. V neposlední řadě Středočeský kraj podporuje výstavbu, rozšíření a rekonstrukci vodovodních a kanalizačních sítí a ČOV prostřednictvím Středočeského Infrastrukturního fondu.
Středočeský kraj se dlouhodobě věnuje podpoře environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), aby zajistil co největší informovanost obyvatel a návštěvníků kraje o stavu životního prostředí i o důvodech a způsobech jeho ochrany. Prostřednictvím sítě krajských středisek EVVO a dotačních titulů v oblasti ekologické výchovy Středočeský kraj plní vize Koncepce EVVO SK i Státního programu EVVO. K lepší informovanosti obyvatel přispívají také vydávané publikace a mapové aplikace o životním prostředí.
Aktuality z odboru
Zpět Aplikace inovativních postupů při eradikaci invazních raků v ČR
Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v.v.i., společně se státním podnikem Povodí Vltavy získaly v roce 2022 grant z výzvy Rago Norských fondů – Aplikace inovativních postupů při eradikaci invazních raků v ČR. Cílem grantu je praktické využití výsledků předchozího výzkumu zaměřeného na metody regulace invazních druhů raků. Zákolanský potok je jednou z lokalit, pro které byla opatření proti invazním rakům navržena. V tomto případě směřují k ochraně evropsky významné lokality s výskytem kriticky ohroženého raka kamenáče před možnou invazí raka pruhovaného.
Původní druhy raků jsou ohroženy prakticky po celé Evropě. Ohroženy nejsou jen lokální populace, ale celé druhy. V ČR jsou za původní druhy považovány: rak kamenáč, rak říční a rak bahenní. Populace „našich“ raků bývají velmi citlivé na znečištění vodních toků, ať už ve formě vypouštěných odpadních vod (byť přečištěných) nebo splachů ze zemědělských pozemků. Rakům nesvědčí ani regulované vodní toky, kde nenacházejí dostatek úkrytů. Pro oslabené populace původních druhů raků je poslední kapkou šíření nepůvodních druhů raků ze Severní Ameriky. Nepůvodní druhy naše druhy konkurenčně vytlačují, ale především přenáší plísňové onemocnění (račí mor) způsobené patogenem Aphanomyces astaci, vůči kterému jsou sami imunní.
Zákolanský potok je jedinou známou lokalitou výskytu raka kamenáče na přítoku Vltavy. Výskyt raků kamenáčů byl potvrzen od Dobrovízského potoka u obce Hostouň po soutok s Dřetovickým potokem, proto zde byla vyhlášena evropsky významná lokalita soustavy NATURA 2000. Přestože rak kamenáč, jak i druhové jméno naznačuje, preferuje koryta vodních toků se štěrkovitým nebo kamenitým dnem a břehy, živinami a splachy málo dotčené úseky vodních toků, dokázal navzdory všem těmto nepříznivým vlivům udržet v Zákolanském potoce vitální populaci.
Podle výsledků monitoringu z posledních let je početnost raka kamenáče v povodí Zákolanského potoka hodnocena jako průměrná. O skutečných počtech raků svědčí nálezy při mimořádných událostech, jako byla např. výstavba rybníka ve Středoklukách v roce 2014 nebo vyschnutí potoka v roce 2019, kdy byly z vysychajícího koryta zachráněny stovky raků.
Zatímco jakost vody v povodí Zákolanského potoka lze řešit úsilím o kvalitní čištění odpadních vod, trvalým ohrožením raka kamenáče zůstává nákaza račím morem. Ostatně již v roce 2009 bylo toto onemocnění v EVL zjištěno a část tehdejší populace raků na ni vyhynula.
V současné době je EVL od Vltavy izolována přítokem Dřetovického potoka, který odvodňuje kladenskou aglomeraci a je recipientem přečištěných odpadních vod i jejich odlehčení při srážkových událostech. Pokud zde v budoucnu dojde k odpovídajícímu zlepšení jakosti vody, bude hrozit rozšíření buď invazního raka pruhovaného proti proudu, nebo posun výskytu raka kamenáče směrem k Vltavě. Setkáním obou těchto druhů by došlo k přenosu račího moru a jeho rozšíření na celou populaci raka kamenáče v Zákolanském potoce.
Aby se toto riziko omezilo, byly na dvou stupních u obce Zákolany realizovány dodatečné migrační bariéry (ano, tentokrát jsme stupně nezprůchodňovali, ale naopak). Principem obou bariér bylo doplnění převislé zábrany k stávajícím stupňům na potoce. Překážky by měly zabránit protiproudní migraci nepůvodních raků, ale i zamezit návratu raků kamenáčů, kteří se setkali s račím morem nakaženými raky pruhovanými. Kromě přelivných ploch byly zabezpečeny i přilehlé stěny vývaru. V obou případech provedené opatření ochrání výše ležící populaci raka kamenáče před račím morem. Průběh prací přinesl příjemné překvapení – při záchranném odlovu z místa stavby se podařilo doslova na několika metrech koryta nalézt 41 jedinců raka kamenáče.
A jak můžete sami přispět ke snížení rizika přenosu račího moru a záchraně našich původních raků? (upraveno z brožury AOPK: Zabraňte šíření račího moru)
- nikde nevypouštějte nepůvodní druhy raků z akvárií, jezírek apod.
- nepřenášejte žádné raky mezi lokalitami; platí i pro dobře míněné pokusy o „záchranu“ našich raků, kteří se zdají být ve špatné kondici nebo hynou
- dezinfikujte preventivně rybářskou výstroj (horká voda nebo Savo a dokonalé vysušení), pokud se pohybujete mezi různými lokalitami
- nepřevážejte vodu nebo ryby z míst s výskytem račího moru
- v případě pozorovaného úhynu raků kontaktujte neprodleně AOPK ČR (invaznidruhy@nature.cz) nebo VÚV (jitka.svobodova@vuv.cz)
