Kontakty
Martina Dytrychová
administrativa
tel.: 257 280 657
dytrychova@kr-s.cz
Krajina Středočeského kraje vyniká nad jiné především svou pestrostí. Pahorkatiny a vrchoviny v jižní části přecházejí do nížin podél velkých řek a poté do oblastí pískovcových skalních měst na severu. Základem této různorodosti je složení geologického podkladu, které se odráží i v rozmanitosti přírodních stanovišť a dále i v pestrosti fauny a flóry. Stejně se projevuje i ve způsobech hospodářského využití krajiny, která má v jižní části vyšší zastoupení lesů, zatímco kvalitní zemědělská půda se vyskytuje především v Polabí a v dalších nížinných oblastech.
Bohatství přírodních forem je chráněno prostřednictvím sítě chráněných území. Nachází se zde celkem 6 chráněných krajinných oblastí, z nichž k nejvýznamnějším řadíme Křivoklátsko, které je biosférickou rezervací UNESCO, a Český kras se světově významnými paleontologickými nalezišti. O přírodovědecky význačné lokality menšího rozsahu se pečuje v maloplošných zvláště chráněných územích, kterých je v našem kraji přes 300. Tento počet se v posledních letech znatelně zvyšuje zejména díky vyhlašování evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Ochrana estetických, přírodních a kulturních hodnot krajinného rázu, typických pro určité části kraje, je posláním celkem 19 rozsáhlých přírodních parků.
To vše je třeba aktivně chránit pro budoucí generace a cílem nás všech by mělo být toto přírodní dědictví zachovat a rozvíjet do budoucna.
Vzrůstající počet obyvatel totiž spolu s hustotou dopravy a budováním nových průmyslových objektů a komunikací, místy kombinovaným se starými ekologickými zátěžemi, přinášejí značná rizika současné civilizace – znečišťování ovzduší a vody, kontaminaci půdy, živelné hromadění odpadů, potenciální ekologické havárie a úbytek volné a vyvážené krajiny. Střední Čechy jsou nejvíce urbanizovaným a industrializovaným celkem republiky. Středočeský kraj proto neustále sleduje vliv průmyslu i zemědělství na životní prostředí a snaží se regulovat zvýšené hladiny hluku i emisí, lokální zdroje znečištění a velké zábory orné půdy, které vyžaduje těžba nerostných surovin či nová výstavba.
Za hlavní opatření ke snižování emisní a imisní zátěže ve Středočeském kraji lze považovat Program zlepšování kvality ovzduší zóna Střední Čechy – CZ02. Dokument podrobně definuje příčiny znečištění ovzduší a stanovuje taková opatření, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality ovzduší a k dosažení přípustné úrovně znečištění. Důležitým nástrojem ke zlepšení kvality ovzduší je také spolupráce Středočeského kraje, MŽP a SFŽP formou tzv. kotlíkových dotací, v rámci kterých dochází k poskytování finančních prostředků fyzickým osobám na výměnu stávajících nevyhovujících kotlů na tuhá paliva za nová nízkoemisní topná zařízení. Významnou roli v omezení nárůstu imisní zátěže hraje také podpora monitoringu kvality ovzduší.
K ochraně životního prostředí slouží i tříděný sběr komunálního odpadu a jeho co největší využití. Podle Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje pro období 2016 až 2025 by měl podíl využitelné složky komunálního odpadu dosáhnout až 50 %.
V posledních letech se Středočeský kraj soustředí také na problematiku sucha a retence vody v krajině, a to mimo jiné zpracováním studií odtokových poměrů, které mají za úkol navrhnout přírodě blízká opatření napomáhající zadržování vody v krajině. Další významnou problematikou, kterou se vodní hospodářství zabývá, je zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody pro obyvatele Středočeského kraje. V této záležitosti jsou zpracovávány koncepční dokumenty navrhující rozšiřování a propojování vodárenských soustav. V neposlední řadě Středočeský kraj podporuje výstavbu, rozšíření a rekonstrukci vodovodních a kanalizačních sítí a ČOV prostřednictvím Středočeského Infrastrukturního fondu.
Středočeský kraj se dlouhodobě věnuje podpoře environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), aby zajistil co největší informovanost obyvatel a návštěvníků kraje o stavu životního prostředí i o důvodech a způsobech jeho ochrany. Prostřednictvím sítě krajských středisek EVVO a dotačních titulů v oblasti ekologické výchovy Středočeský kraj plní vize Koncepce EVVO SK i Státního programu EVVO. K lepší informovanosti obyvatel přispívají také vydávané publikace a mapové aplikace o životním prostředí.
Aktuality z odboru
Zpět Změna integrovaných povolení vydaných podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci
Změna integrovaných povolení vydaných podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, v platném znění na základě ustanovení nového zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
(04.04.2013)
Krajský úřad Středočeského kraje upozorňuje provozovatele zařízení, pro která byla vydána povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, v platném znění, že nový zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, změnil kategorizaci zdrojů (velký, střední na vyjmenovaný a nevyjmenovaný) a nově stanovuje, které vyjmenované zdroje musí mít provozní řád.
- Poznámka: Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. byl vydán dne 13.6.2012 v částce č. 69 Sbírky zákonů a nabyl účinnosti dnem 1.9.2012; k jeho provedení vydalo Ministerstvo životního prostředí vyhlášku č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší.
Vzhledem k těmto změnám bude třeba provést změnu integrovaných povolení včetně provozního řádu, který je nezbytnou přílohou při vydání povolení provozu. Náležitosti provozního řádu jsou uvedeny v příloze č. 12 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
- Poznámka: Jak je uvedeno v § 40 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší „…povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d) se nevydá podle tohoto zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle jiného právního předpisu. Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena ". Tedy i provozovatelé zařízení, pro která jsou vydána integrovaná povolení, musí splnit podmínky stanovené v § 41 zákona o ochraně ovzduší. Z tohoto důvodu bude třeba ze strany provozovatelů splnit podmínku uvedenou v § 41 odst. 5 zákona o ochraně ovzduší, kde se uvádí: „Provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu, jehož povolení není v souladu s požadavky na obsah povolení provozu podle tohoto zákona, musí požádat o jeho změnu nebo o nové povolení provozu do 2 let ode dne nabytí účinnosti nového zákona o ovzduší. Do doby rozhodnutí o této žádosti platí povolení a rozhodnutí vydaná podle dosavadních právních předpisů. Dále upozorňujeme na § 6 odst. 7 zákona o ochraně ovzduší, kde je uvedeno: „Za jednorázové měření podle odst. 4 a 5 se považuje pouze takové měření, kterému předchází oznámení inspekci učiněné provozovatelem nejméně 5 pracovních dní před provedením tohoto měření…" Pouze takto je splněna podmínka zjišťování a vyhodnocení úrovně znečištění, která je stanovena v integrovaném povolení.
Všichni současní provozovatelé v režimu zákona 76/2002 Sb., o integrované prevenci, kterých se mohou změny týkat, jsou uvedeni v přiložené tabulce.
Odkazy
- Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
- Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší